Všechny kůže jsou v přírodním stavu příliš silné a ve výrobě musí být strojově rozděleny, minimálně do dvou vrstev. Spodní vrstva – štípenka se svým povrchem a užitnými vlastnostmi odlišuje od kůže lícové, proto se dále upravuje jedním (pigmentovanou pryskyřicí) nebo více povlaky vázanými na povrch kůže. Štípenka je tedy levnější variantou svrchní lícové usně.